Úžasné mechanické hračky

223dd094ee1d26ee2d77f9d87a526f7b

Vraťme se o několik desítek let zpět a pojďme si něco říct o mechanických hračkách, s kterými si hráli již naši rodiče a prarodiče. Nebyly to samozřejmě mechanické hračky jako ty, s kterými si hrajeme v současnosti, ale o to úžasnější hračky to jsou.

  • Prvním reprezentantem této skupiny hraček je takzvaná Mechanická žába. Skákací žabka byla vyrobena z potištěného plechu a důmyslný mechanický pohon, který se spouštěl natahovacím klíčkem, umožňoval žábě skákavý pohyb dopředu. Její délka byla šest centimetrů, výška pak čtyři a půl. Model již není v současné době nikde vyráběn.
  • Druhou velmi oblíbenou mechanickou hračkou byla Zobající slepička, která byla také vyrobená z plechu, avšak její povrch byl upraven práškovou barvou. Mechanismus s klíčkem opět umožňoval pohyb a to tentokrát pohyb, připomínající zobání. Délka slepičky byla devět centimetrů, výška pět a půl. Tento model je již také nevýrobní.
  • Třetím ,,mechanickým zázrakem“ byla autíčka vyrobená v limitované edici pro sběratele. Aut bylo vyrobeno pouze pět set kusů a z nich bylo pouze sto určeno pro volný prodej. Vše bylo opět vyrobeno z potištěného plechu a pohon automobilu tentokrát zajišťoval pohon na páčku, která natahovala pérový strojek. Automobil mohl po natažení vyrazit vpřed v celé své kráse sedmnácti centimetrů.
  • Čtvrtou hračkou mechanického typu je jeřáb i s kolejnicovým systémem, který byl opět plechový a barvený jak práškováním, tak potiskem. Jeřáb byl vybaven zařízením, které umožňovalo pojezd, otáčení, náklon ramene a zvedání objektů, které bylo možné v libovolné výšce zajistit. Výška každého jeřábu byla padesát pět centimetrů, délka nosného ramene dvacet sedm, kolejnice měly délku sto padesát centimetrů a rozchod devět a půl. Sada obsahovala dva podvozky, jeden pro kolejnicovou jízdu a druhý s pryžovými pneumatikami pro možnost pojezdu po libovolném povrchu.
  • Poslední mechanickou hračkou, kterou si představíme, je beruška, která byla, jako všechny předešlé hračky, vyrobena z potištěného plechu. Poháněna byla pérovým strojkem na klíček stejně jako žába nebo slepička. Navíc v sobě měla mechanizmus, který zabraňoval jejímu pádu ze stolu či jiné podložky. Dojetí na hranu znamenalo pro berušku plynulé otočení a následné pokračování v jízdě.